Svatební zvyky
Svatba v Čechách a na Moravě, ale i všude jinde na světe, je plná tradic a svatebních zvyků. Mnohé z nich mají svůj původ daleko v minulosti a mnozí z nás dnes vlastně netuší, proč se jednotlivé zvyky dodržují. Nahlédli jsme tedy do jejich historie a významů za Vás a zároveň doplnili některé z moderních zvyků, které se v našich krajích objevují až v poslední době.
Zvaní na svatbu
Dříve na svatbu zval zásadně ženich. Společně se dvěma mládenci obcházeli domy a pomocí básniček a zpívaných popěvků zvali sousedy a příbuzné na svatbu. Nazývali se „zovčími“, nosili klobouk se snítkou rozmarýnu a velké hole s bílými pentlemi. Většinou to dělali několik dní před svatbou nebo přímo ve svatební den. V dnešní době se hosté zvou na svatbu pomocí svatebního oznámení doplněného pozvánkou ke svatebnímu stolu. Tato pozvánka se tiskne ve stejném stylu jako svatební oznámení a objednáte si ji spolu se svatebním oznámením (v katalozích svatebních oznámení najdete i tyto pozvánky u každého typu oznámení). Pozvánky se posílají spolu se svatebním oznámením poštou obvykle 1-2 měsíce před konáním svatby. Pokud posíláte oznámení celé rodině či páru, platí pozvání ke stolu pro všechny členy.
Zvací koláčky
Mají se péci asi 2-3 týdny před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a zároveň jsou pozvánkou na svatbu. Do papírových košíčků s koláčky se vkládají pozvánky na svatbu a hostinu. Koláčky by měly mít tři různé náplně, aby bylo vidět, jak je hospodyně šikovná kuchařka. Většinou to bývá tvaroh, mák, povidla, ale i marmeláda nebo ořechy.Ke svatebním koláčkům se váže i jedna pověra. Říká se, že nevěsta by se měla vyhnout jejich pečení, jinak bude mít uplakané děti. Úkolu se obvykle zhostí maminky, tetičky, kolegyně a kamarádky a z pečení, které často zabere celý den či víkend, se stává společenská událost, na kterou se mnohdy ještě dlouho vzpomíná. Ovšem v dnešní uspěchané době se od těchto tradic upouští a budoucí novomanželé si mnohem častěji nechávají koláčky upéct u cukráře. Také se dnes nepečou 2-3 týdny před svatbou, ale týden a přátelům a příbuzným se nosí den před svatbou, jako malá pozornost.
)
Svatební dort
Dort je symbolem plodnosti. Říká se, že kdo bude mít při krájení dortu ruku nahoře, ten bude mít v manželství navrch. Aby manželství vydrželo, musí nevěsta i ženich ochutnat svatební dort. Ani svatebčané by neměli dort odmítnout, přineslo by to smůlu i snoubencům. Aby neměla nevěsta uplakané děti a nouzi v manželství, nesmí péct ani jinak pomáhat s pečením svatebních koláčů, dortu a cukroví. Které družičce se ukrojený kousek ze svatebního dortu na talířku převrátí, do roka se vdá anebo zůstane sedm let neprovdána. Uchovat jednu porci ze svatebního dortu patří rovněž ke starým tradicím. Aby svazek vydržel, novomanželé si zmrazí vrchní patro svého dortu a sní si ho společně při prvním výročí.
Loučení se svobodou
Loučení se svobodou by správně mělo probíhat v předvečer svatby. Dříve to byla výsada jen ženicha, který společně s přáteli a známými celou noc slavil, tančil, zpíval a zároveň připravoval svatební výzdobu pro následující den (včetně svatebních májek). V dnešní době se se svobodou loučí jak ženich tak i nevěsta a většinou už týden před svatbou. Nevěsty rozlučku se svobodou organizuje svědek nebo družičky, ženichovo rozlučku organizuje svědek nebo kamarádi. Na rozlučce se svobodou se připraví nějaké překvapení nebo dárek pro nevěstu. Častým doprovodným programem na takovém večírku proto bývají různé nestydaté aktivity z hlavy svědka a kamarádů ženicha, jako je třeba striptýz.
Zasypávání rýží a nebo květy
Házení rýže v době, kdy novomanželé vycházejí z radnice či kostela, je pohanský zvyk. Kdysi se na novomanželský pár házela životodárná semena, třeba obilí či oříšky a semínka, která se uchytila na nevěstiných šatech a znamenala hojnost, plodnost a štěstí. V dnešní době se hází mnohem častěji okvětní lístky, konfety nebo se svatebčanům rozdají malé svatební bublifuky, které nezanechávají fleky na šatech svatebních hostů a zároveň vypadají moc hezky na svatebních fotkách.
Myrty
Tradice, která se již týká všech svatebčanů, je velmi rozšířená a není snad nikoho, kdo by ji neznal. Jedná se o zdobení šatů takzvanými voničkami, či vývazky. Připevňují se všem svatebčanům na klopy, svědkové mají větší. Rodiče mohou mít taktéž výraznější. Ženich má tzv. korzáž. Ta je tvořena z jednoho květu z nevěstiny kytice.
Zdobí se také kolona vozů svatebčanů. Auto nevěsty je již tradičně nejkrásněji nazdobeno, obvykle rodina volí nejprestižnější vůz, jež má k dispozici. Zdobí se panenkou ve svatebních šatech, dnes již častěji květy, prsteny s kyticí, voály – zkrátka záleží jen na fantazii. Zdobí se i auto ženicha možnosti jsou veliké – od panáčka ve fraku, cylindru až k živým květům.
)
Přenášení přes práh
Ženich by měl nevěstu přenést přes práh a to jak na hostině, tak i doma. Toto prý přelstí zlé duchy, kteří číhají pod prahem. Dalším vysvětlením bylo, že pod sukní nevěsty se mohou zlí duchové skrývat, a proto, když ji ženich zvedne do výše, vytřepe je ven ještě před domem.
Únos nevěsty
Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod do nového života v manželství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci, unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné. Pozor: akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé hodiny nečekali na nevěstin návrat a nakonec se nedočkali. To by jim určitě náladu nezlepšilo.
Tanec se závojem
O půlnoci sundá nevěsta závoj a začíná tančit se zavázanýma očima. Svobodné přítelkyně tančí kolem ní. Nevěsta se pokouší jednu z nich chytit a nasadit jí závoj. Ta, která bude chycena, bude příští nevěstou.
Půlnoční převlékání nevěsty
Nevěsta by měla mít na sobě svatební šaty až do půlnoci, pak se chodí převlékat do tzv. půlnočních šatů. Pokud se nevěsta vysvleče ze svatebních šatů dříve než v půlnoci znamená to, že v manželství nevydrží.
Koule a chomout
Dalším zvykem je nasazování chomoutu nebo koule na nohu ženichovi. Nevěsta pak dostane svazek klíčů, z nichž ani jeden nemusí k zámku koule patřit, nebo starý rezavý pilník, kterým se oba můžou pokusit okovy přepilovat. Nakonec stačí, aby měl ženich připravený úplatek v podobě láhve alkoholu, která žalářníky obměkčí nebo si klíč může vykoupit – obrazně se tak vykupuje z hříchů z mládí.
Rozbíjení talíře
Před vstupem do restaurace je číšníkem nebo majitelem restaurace přáno novomanželům mnoho štěstí a je vykonán přípitek. Při tom "nechtěně" upadne číšníkovi (majiteli) talíř, který má schovaný pod podnosem. Novomanželé pak musí zamést střepy. Zametání symbolizuje spolupráci v manželství a střepy štěstí. Navíc se hlukem odhánějí zlí duchové. Při zametání je ale velmi důležité, kdo se zmocní lopatky a kdo smetáčku. Říká se, že ten, který zametá, tím bude zametáno a v manželství bude mít hlavní slovo ten druhý. Novomanželé by si také měly jeden střep uchovat pro štěstí.
)
Krmení polévkou
Společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře na svatební hostině symbolizuje jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného rodinného krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.
Krájení svatebního dortu
Dort, který se většinou krájí po obědě, patří k dalším tradičním bodům programu svatby. Opět se k tomuto aktu váže legenda – ten, kdo uchopí nůž, bude v manželství hrát první housle, nikoliv ten, co jen položí ruku na toho druhého. Nikdo by neměl dort odmítnout – všichni musí z dortu ochutnat – včetně nevěsty a ženicha, jinak to přinese smůlu jak novomanželům, tak tomu, co neochutnal.
Vystřelování podvazku
Vysvléká a napnutím vystřeluje podvazek mezi svobodné pány. Kdo jej chytí, bude na řadě se ženěním.
Kolona aut a troubení
Dříve se cestou na obřad i zpět práskalo bičem,lidé v průvodu cinkali zvonečky, chrastili dřívky a podobně.To všechno proto, aby odehnali zlé duchy a chudobu, aby negativní jevy nenásledovaly manžele do jejich nového příbytku. Dnes se cestou na obřad a zpět troubí klaksony vozidel, za auta se přivazují plechovky,... Kolonu vozidel vede auto ženicha. Následují svatebčané a jako poslední v koloně jede auto nevěsty.
Děkování rodičům
V některých rodinách se dodržuje tradice děkování za výchovu rodičů a to tak, že si klany předávají navzájem dorty. To se odehrává zpravidla ráno u nevěsty. Častější je však děkování rodičům při přípitku před zahájením hostiny.
Proslov
Otec nevěsty by měl pronést proslov. Začne ho tím, že se zvedne za židle a nožem jemně poťuká na skleničku se sektem. Proslov by měl být požehnáním novomanželům do společného života.
Naběračkový tanec
Nakonec se všichni hosté vezmou hrnce a pokličky a pochodují za zpěvu a rámusení domem nebo bytem novopečených manželů, aby tak definitivně zapudili zlé duchy.
Házení kytice
Oblíbenou atrakcí pro svobodné dívky je házení kyticí. Nevěsta si stoupne zády k půlkruhu dívek, aby nevěděla, komu kytku hází. Ta dívka, která kytici ukořistí, se do roka vdá. Kytice by neměla upadnout, to nosí smůlu.
)
První manželský tanec
Na všech svatbách bývá zvykem sólo pro novomanžele. Hosté kolem novomanželů utvoří kolečko a při tanci je zasypávají papírovými konfetami. Další sólo patří nevěstě se svým otcem, ženichovi s matkou a následně nevěstě s ženichovým otcem a ženichovi s nevěstinou matkou.
